Institut plánování a rozvoje hlavního města (IPR), Správa pražských hřbitová a Městská část Praha 3 uspořádaly koncem listopadu 2014 veřejnou debatu na téma oživení Olšanských hřbitovů novými aktivitami. Idea akce byla vyjádřena takto:

Olšanské hřbitovy – prostor veřejný

Olšany jsou se svými 50 hektary téměř pětkrát větší než nedaleké Riegrovy sady a patří tak mezi největší veřejně dostupné plochy zeleně na Praze 3. V současnosti postupně ztrácí zejména nejstarší části hřbitovů svůj původní smysl a posiluje se jejich význam coby veřejného prostoru. Opuštěnost hřbitovů však přispívá k jejich ničení nebo zneužívání nevítanými návštěvníky. Správa pražských hřbitovů hledá proto cesty, jak získat zájem veřejnosti o toto území a zvýšit jeho návštěvnost. Větší přítomnost lidí by totiž měla pomoci vytlačit ty, kteří území zneužívají. Realizuje proto například projekt Adopce hrobů, pořádá na hřbitově komentované procházky s průvodcem či drobné kulturní akce. Ukazuje tím, že hřbitov nemusí být prostorem bez života, ale místem k setkávání. 

Přitom je využití městských hřbitovů v zahraničí a dnes už i v ČR daleko pestřejší. V některých zemích jsou hřbitovy centrem společenského života. Pořádají se na nich rodinné sešlosti či oslavy, vyhrazená místa nabízejí prostor pro konání koncertů,
pozorování ptactva, ale třeba také prostor pro sport či další aktivity. Veřejným setkáním chce Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy ve spolupráci se Správou pražských hřbitovů otevřít diskuzi o tom, jaké možnosti využití Olšanských hřbitovů by veřejnost uvítala. Setkání je součástí projektu Praha pro lidi, kterým Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy ve spolupráci s neziskovou organizací Agora CE pomáhá v různých lokalitách Prahy stimulovat diskuzi o různých tématech či lokalitách veřejného prostoru.

Klub Za starou Prahu považuje tuto iniciativu za scestnou a odporující místní kulturní tradici. Proto formuloval svůj názor do stanoviska, které čtěte ZDE.

 

Nové


Věstník 1 / 2017