Klub Za starou Prahu vznikl spontánně jako sdružení milovníků staré Prahy, kteří se rozhodli aktivně hájit její historické architektonické a urbanistické kvality proti všem stavebním záměrům narušujícím neopakovatelný půvab, vzhled a osobitost Prahy.

Klub byl založen 28. ledna 1900, v době soustředěného náporu stavebních podnikatelů na výhodné využití parcel historického centra města, kterému však musely předcházet demolice  cenné historické zástavby. V čele Klubu se seskupili od samého počátku výrazné osobnosti pražské inteligence - architekti, umělci, umělečtí teoretici a historici, podporováni aktivní členskou základnou. Vysoká odbornost práce byla od počátku velkou předností Klubu, která mu zajišťovala uznání v očích veřejnosti i respekt u protivníků.

Klub se pustil od počátku do tvrdého boje, který měl své úspěchy i prohry. Velmi podrobně je zaznamenává samostatné klubovní periodikum, které ve velmi vysoké publicistické úrovni vycházelo od roku 1910. Vystoupení Klubu se však neomezovalo jen na Prahu. Již před první světovou válkou vyvolalo následování v řadě dalších českých historických měst, kde vznikly klubovní pobočky (např. v Českých Budějovicích, Pelhřimově, Domažlicích, Plzni, Rokycanech, Mělníku, Pardubicích). K mnoha významným osobnostem, které patřily v stoleté historii Klubu k jeho hlavním představitelům, se dnešní Klub s pýchou hlásí. Patří k nim mnoho architektů: Pavel Janák, Rudolf Kříženecký, Jan Koula, Antonín Engel, Bohumil Hypšman, Josef Chochol, Bohumír Kozák, Eduard Hnilička a mnoho neméně slavných osobností z oboru historie a dějin umění: Jaroslav Goll, František Ruth, Zdeněk Wirth, V.V.Štech, Cyril Merhout, Emanuel Poche. S Klubem jsou spjata i jména mnoha umělců různých oborů, např. duchovním otcem myšlenky klubu byl Vilém Mrštík, s Klubem spolupracovali malíři Karel Klusáček, Jan Konůpek, Zdenka Braunerová. Jan Zrzavý byl v mládí dokonce krátkou dobu placeným klubovním sekretářem.

Do nového politického režimu v roce 1989 vstoupil Klub Za starou Prahu za předsednictví Oldřicha Hory a v současné chvíli bojuje proti necitlivým snahám bohatých stavebních investorů pod vedením předsedkyně PhDr. Kateřiny Bečkové. Členové domácí rady Klubu bedlivě sledují rodící se stavební záměry v centru města a četné projekty na dostavby proluk, zpracovávají k nim svá stanoviska a komunikují v tomto duchu s kompetentními památkovými a správními orgány i médii.

Dvakrát ročně vycházejí Zprávy Klubu Za starou Prahu s řadou aktuálních příspěvků i odborných článků. Klub Za starou Prahu má také společenskou stránku své činnosti. Jeho členové se pravidelně jednou měsíčně scházejí na cyklu přednášek a besed Hovory o Praze . V současné chvíli má Klub statut občanského sdružení, sídlí v prostorách románské věže Juditina mostu (menší Malostranská mostecká věž), dlouhodobě pronajatých Obvodním úřadem m.č. Praha 1. Jeho členskou základnu tvoří cca 1200 členů. Domácí rada Klubu se jiiž před několika lety rozhodla pokusit se výročí připomenout takovými akcemi, které by se neodbývaly jen za mohutnými zdmi Juditiny věže či pouhou slavnostní valnou hromadou, ale připomenuly celé veřejnosti stoletou existenci Klubu jako jednu z cenných kulturních hodnot naší společnosti, na niž může být právem hrdá.

Úvod
První léta
Před první válkou
V novém státě
Mezi válkami
Od války do 80. let
Devadesátá léta
Ocenění

Nové


Věstník 1 / 2017