Prokopské údolí, které je dnes pro všechny Pražany synonymem vzácného doteku s geologicky a biologicky unikátním přírodním prostředím, bývalo v minulosti průmyslově využívanou lokalitou, jejíž exploatace započala v poslední čtvrtině 19. století a vrcholila v období mezi světovými válkami. Těžbou vápence, jeho dalším zpracováním a výrobou stavebních hmot se zabývaly zejména firmy Barta & Tichý v blízkosti Hlubočep a firma Biskup, Kvis & Kotrba v blízkosti Řeporyjí. Těžba ustala až v 60. letech 20. století,  následně byly výrobní objekty (pece, haly, komíny) zbořeny a údolí byl postupně a velmi úspěšně navracen jeho romantický přírodní charakter.

Pohled do východní části Prokopského údolí. V pozadí viadukt Pražského Semmeringu. Vpravo od trati rozsáhlý areál firmy Barta & Tichý (dnes zcela odstraněno). Vlevo od trati tována na výrodu kyseliny uhličité, později Technoplyn. Zdroj: archiv KZSP, kolem 1925.

Druhý rozsáhlý výrobní areál blíže Řeporyjí na dobové pohlednici z doby kolem roku 1912. Pece vpravo od trati byly zcela odstraněny, dnes po nich nezbylo v údolí ani památky. Budovy vlevo jsou dnes ve stádiu ruin a staly se areálem milovníků bojových her. 

V blízkosti nádraží Praha-Hlubočepy zbyly dodnes dva tovární objekty na výrobu průmyslových plynů: 

Hydroxygen, Hlubočepy čp. 418, Hlubočepská ul. Továrna na výrobu svářecího plynu, byla postavena v roce 1939 podle návrhu arch. F. A. Libry. Funkcionalistická stavba byla již v roce 1982 ohrožena demolicí, ale zachráněna aktivitou místních občanů a milovníků průmyslového dědictví prohlášením za kulturní památku. V roce 2000 byla budova zdárně konvertována. Foto a podrobnější informace viz: ZDE 

Technoplyn, Hlubočepy čp. 94, Hlubočepská ul. Továrna akciové společnosti Český průmysl pro výrobu a zužitkování kyseliny uhličité byla postavena v letech 1898-1899. Po znárodnění byla začleněna do n. p. Technoplyn. Výroba zde byla ukončena v polovině 90. let 20. století a od té doby tovární budovy chátrají. Budovy byly navrženy k památkové ochraně, ta jim však Ministerstvem kultury ČR udělena nebyla.

Továrna Technoplyn od severu. Za tratí areál Barta & Tichý. Zdroj: Archiv KZSP, kolem 1925.

Továrna Technoplyn od západu. Na jejím místě je plánován obytný soubor Trilobit. V popředí plocha pro výstavbu osmi vil souboru Diamantica. V obou případech jde o projekty developera JRD, s.r.o.  Foto K. Bečková, 2. 8. 2013.

Přehledný plánek situace v roce 1938. S názvem Vápenka a cementárna je označen areál Barta & Tichý. Severněji za tratí vidíme areál Technoplynu čp. 94, sousední Oxygen ještě nestojí.

Ortofoto z roku 1975. Zdroj: Archiv leteckých snímků, web Hl. m. Prahy  

Ortofoto z roku 2012. Zdroj: Archiv leteckých snímků, web Hl. m. Prahy  Areál továrny Barta & Tichý jižně od trati je zbořen a plocha ponechána přírodě, doufejme, že tento stav se již měnit nebude. Továrna Oxygen je zdárně konvertována, továrna Technoplyn nezdárně chátrá.

Prokopské a Dalejské údolí je dnes přírodním parkem vyhlášeným Hlavním městem Prahou  v roce 1993. Pro nezastavěné plochy parku je stanovena stavební uzávěra a další výstavbu lze v přírodním parku provádět  pouze na místech k tomu určených schválenou dokumentací podle zvláštních předpisů . „Tato dokumentace musí vycházet ze specifických podmínek přírodního parku a přispívat k naplnění jeho poslání.“

Prokopské údolí bylo také zařazeno mezi evropsky významné lokality Natura 2000. Jako faktory ohrožující jeho charakter byly zdůrazněny: antropogenní zatížení a postupující urbanizace. Jednoduše řečeno nadměrné přizpůsobení lokality lidským civilizačním potřebám, které bezohledně setřou přírodní charakter území.

Mapka přírodního parku Prokopského údolí s vyznačením zvláště chráněných území. Plocha, která má být zastavěna třemi developerskými projekty firmy JRD, s.r.o. je vyznačena červeným oválem. Zdroj: Informační brožůrka o lokalitě.

Podle územního plánu a vyhlášení přírodního parku nelze sice bránit obytné výstavbě na místě zchátralé továrny, ale nahradit kompaktní tovární objekt souborem obytných budov se 34 byty (Trilobit) a v nejbližším okolí postavit dalších osm vil (Diamantica) a další dva domy (Semmering), je vůči vyhlášenému přírodnímu parku drzost, neboť nic z toho „nepřispívá k naplnění jeho poslání“, jak po případné zástavbě požaduje městská vyhláška.  Magistrátním orgánům vpád developera do území nevadí a MČ Praha 5 dokonce 28. 5. 2013 schválila udělit stavebníkovi výjimku z regulí územního plánu, neboť jeho záměr překračuje hranici 60 % zastavěné plochy, stanovenou pro tento typ území.

Plánek z webu developerské firny JRD, s.r.o. představující tři projekty v Prokopském údolí.

Vizualizace projektu Trilobit na místě továrny Technoplyn. Pohled od jihovýchodu. V popředí nádražní budova Praha-Hlubočepy. 

Vizualizace projektu Semmering. Pohled od jihozápadu k železničnímu viaduktu.

Vizualizace jedné z osmi luxusních vil souboru Diamantica západně od lokality bývalé továrny Technoplyn.

Těmto projektům marně brání řada místních občanských sdružení, a to i s poukazem na klientelistické personální propojení městské části s developerskou firmou. Čtěte: o.s. Prokopovo, web Strany zelených Prahy 5, článek v časopise A2.

Obecně lze konstatovat, že povolením developerského podnikání v prostředí přírodního parku se městská část i magistrátní odbor ochrany přírody zpronevěřil veškerým představám o ochraně veřejného zájmu. Developer se zaklíná ekologickou šetrností projektu, to však nemůže být vstupenka k zástavbě v přírodním parku! Silný odpor veřejnosti a zejména místních občanských sdružení by měl být pro rozhodování státních orgánů a samosprávy zásadním hlasem. Není-li tomu tak a názor občanů je ignorován, něco na té kauze smrdí. Nikdo nechce brát majiteli pozemku jeho vlastnictví, ale způsobem a objemem jeho využití se musí podřídit prostředí a daným pravidlům.

Sám developer si je mimořádnosti prostředí vědom, v jeho propagačních textech se píše doslova: „Bydlení obklopené nádhernou, téměř nedotčenou přírodou…“. Paradox, že? Stavebník chce těžit z něčeho, co sám svým vpádem ničí.

- beč-

 

 

Nové


Věstník 1 / 2017