Shromáždění se konalo stejně jako v předchozích dvou letech v kinosále Národního technického muzea v Praze na Letné.

Každý rok bývá jednání zahájeno zpěvem klubovní hymny, tedy písní Voskovce, Wericha a Ježka Pražská Jáva. Naučit se její text považují mnozí za životní výkon, který zatím nezvládli a již sotva kdy zvládnou, takže nazpaměť jej zná nejspíš jen předzpěvák Richard Biegel, který se text naučil již v dětství a uplatňuje tak každoročně nezaslouženou výhodu.

U prezence se registrovalo 110 členů Klubu. Není divu, v útulném vytopeném sále s přísunem předem uvařené kávy, je nám vždy dobře. Vivat NTM!

Odstupující (ale opět znovu kandidující) předsedkyně Kateřina Bečková byla obdarována jarní kyticí se žlutými tulipány. Vlevo Michal Novotný.

Dívčí dorost Domácí rady. Zprava Eva Csémyová, Eliška Varyšová, Anna Kusáková, Pavla Priknerová a Kateřina Samojská.

Kulturním zpestřením pro chvíle mezi jednáním byl flašinetář Jan Kostroun. Ne! To opravdu není vosková figurína! Jan Bárta vyznamenal flašinetáře medailí Signum laudis a hned se živě zajímal o mechanismus flašinetu. „No podívejte,“ řekl Jan Kostroun, „paměťová karta se vkládá sem…“

Stejně jako čert nikdy nespí, ani pracovitý profesor Švácha nikdy nezahálí…

Eva Csémyová, Pavla Priknerová, Anna Kusáková, nejmladší členky Domácí rady.

Helga Turková (vlevo), Kateřina Samojská a Jan Bárta (uprostřed) a Miloš Solař (vpravo).

Nově zvolená Domácí rada se po chutném obědě vydala do Prahy 6, kterou čeká v blízké době zásadní proměna, aby si prohlédla ohrožené budovy a lokality. Zde skupina stojící na Vítězném náměstí hledí k místu, kde má být vztyčen Lední medvěd. Některým pozorovatelům z té představy doslova klesly sanice.

Vlevo: Kateřina Bečková potutelně číhá, až profesor Švácha udělá ve výkladu tečku, aby se, coby obyvatelka Dejvic, vložila s historkou ze školních let. Další osoby na snímku: Karel Ksandr a jeho žena Simona, Miloš Solař. Vpravo: Pozůstatek Úřednické kolonie při Kafkově ulici z doby kolem roku 1922, na jehož místě má být vjezd do garáží administrativní budovy Evropská 11 

Vlevo:Telekomunikační budova z doby kolem 1977, kterou má nahradit nový kancelářský komplex. „Ta stavba rozhodně není bezcenná,“ říká Rostislav Švácha, mne si ruce a uvádí nás do překvapivých souvislostí.
Vpravo: „Za každým tím okýnkem bydlí jeden takovejhle trpaslík…“

Vlevo: Václav Jandáček: „ …některej je až takhle vysokej“ Uprostřed: Martin Krise: „… a jinej zas takhle širokej“ Vpravo: Michal Novotný: „…a já zkusím vyfotit všechny najednou.“

Vlevo: Jakub Bachtík, Pavla Priknerová, Jan Bárta, Miloš Solař a Kateřina Samojská. Vpravo: Zbyněk Bureš s manželkou Vendulou a Jan Bárta.

Vlevo: Karel Ksandr a Karel Zeithammer. Vpravo: Jan Bárta s manželkou Zorou a další.

Le petit Biegel.

Vlevo: Domácí rada před hotelem Praha na Hanspaulce. Vpravo: Usilovně přemýšlejí: Architektura na svoji dobu trochu retardovaná, ale za zachování stojí... (Švácha). Trochu hřmotnej a nemotornej, ale bylo by mi ho líto…(Bečková). Císař pán by z toho nadšenej nebyl… (Bárta)

Hotel Praha, závěrečný cíl povolební vycházky Domácí rady, v podvečerním slunci. (Pak následovala večeře v restauraci U staré rychty na Babě, ale tam už nikdo nefotografoval.)

Foto Jakub Bachtík (barevné snímky) a Michal Novotný (černobílé snímky)
Komentář – beč-

 

 

 

 

Nové


Věstník 1 / 2017