Poslední publikace
Věstník 2017 / 2 - 3

Lékaři a lékárníci pohřbení na Malostranském hřbitově

Datum: Pondělí 22.01.2018
Čas: 18
Místo: Národní technické muzeum, Kostelní 42, Praha 7
Přednášející: Alena Lehnerová, Gabriela Kalinová
Cyklus: 456. Hovory o Praze

Malostranský hřbitov vděčí za svůj vznik dvěma událostem. První z nich byla morová epidemie roku 1680, kdy na místě dnešního Malostranského hřbitova a kostela Nejsvětější Trojice vznikl morový lazaret. Zemřelí na mor byli pochováváni do šachtových hrobů v blízkosti lazaretu. Lazaret, včetně morového pohřebiště, sloužil ještě za další epidemie moru v roce 1713, a také za největší demografické katastrofy na našem území v 18. století – hladomoru z let 1771 – 1772. Druhou událostí byla pohřební reforma Josefa II., která zakázala pohřbívat mrtvé uvnitř obydlených oblastí. Ve Vídni tehdy vznikly komunální hřbitovy „na zelené louce“, u nás byla dána přednost bývalým morovým pohřebištím – Malostranskému hřbitovu a Olšanům. Pohřební reforma Josefa II. byla pouze součástí celé řady reforem a nařízení, které se promítly i do oblasti lékařství a lékárenství – pro české země přitom platily zvláštní předpisy a nařízení.
Přednáška se bude zabývat vznikem prvních sanitárních zařízení na území Prahy a lékaři, kteří působili buď v nich, nebo vykonávali praxi na území Prahy. Celkem se podařilo dohledat základní životopisné údaje o třiceti osmi lékařích či jejich rodinných příslušnících, pohřbených na Malostranském hřbitově. Velkým změnám bylo v této době reforem podrobeno také lékárenství – toto však podléhalo svým vlastním zákonům a nařízením. V přednášce bude věnována pozornost pražským lékárnám konce 18. a první poloviny 19. století (se zvláštním zřetelem na Malou Stranu a Staré Město) a lékárnickým rodinám, které je provozovaly.
S rozvojem zdravotních zařízení a lékáren souvisel i rozvoj sociálního sektoru – tzn. chudobinců, chorobinců, různých dobročinných ústavů aj. Mimo lékařů a lékárníků bude věnována krátká zmínka i osobám, které se podílely na vzniku a rozvoji těchto zařízení (rodina Klárova, Heřman Dichtl jako podporovatel Milosrdných sester, pedagogové Ústavu slepců). Přednáška bude doplněna aktuálními snímky náhrobků lékařů, lékárníků a osob ze sociálního sektoru – na Malostranském hřbitově se jich zachovalo celkem dvacet šest, na jiných hřbitovech další čtyři.
Přednáška je spojena s prezentací monografie „Lékaři a lékárníci pohřbení na Malostranském hřbitově“, vydané nově na základě grantu přiděleného Městskou částí Praha 5.