509. Hovory o Praze. Městské rezidence hrabat Schliků a rodinný fideikomis

Roku 1672 založil František Arnošt Schlik svým testamentem věčné rodinné svěřenství  (fideicommissum familiae perpetuum) nad rodinnými panstvími Kopidlno a Staré Hrady. Součástí majetkové podstaty byly i dva blíže nejmenované pražské paláce na Pohořelci. Přestože reálný fideikomis zaručoval do budoucna nezcizitelnost, praxe vypadala zcela odlišně. Schlikovská rezidence ležící na místě, které bylo v období válek 18. století těžce zkoušeno, byla poškozena a se stala předmětem směny. Hlavní fideikomisní palác se tak přenesl do Dlouhé třídy. Ani tento objekt však nebyl součástí svěřenství příliš dlouho a schlikovský fideikomis městskou rezidenci ještě do konce 18. století ztratil. Nově získaný městský palác ve Spálené ulici se stal součástí schlikovského alodního jmění, a proto o něj rod nepřišel v roce 1912, ve kterém ztratil z důvodu nesplnění podmínky rovnorodého sňatku nacházející se v testamentu z roku 1672 celý fideikomis Kopidlno a Staré Hrady. Kromě vývoje držby městské rezidence rodem Schliků se bude příspěvek zabývat i problematikou rodinných svěřenství v širším kontextu.