Beuronské umění, dědic starého Egypta

Mgr. Monica Bubna-Litic O beuronské umění se zajímá již třicet let, založila Spolek přátel beuronského umění (2000) pro osvětu zachovalých nástěnných maleb v kostele Zvěstování Panně Marii při klášteře sv. Gabriela v Praze na Smíchově a v roce 2013 Nadační fond Malakim (Andělé). Je specialistkou na beuronské umění v celé šíři jeho historických souvislostí, aktivně se angažuje v uchování a propagaci těchto unikátních památek v českých zemích. Spolupracuje nejen s odborníky z oblast dějin umění, ale také církevních dějin a  s předními osobnostmi benediktinského řádu. 

Obě autorky pracovaly společně s týmem dalších odborníků na komentářích k iluminacím, které vznikaly koncem 19. století po dobu čtrnácti let v ženském klášterním ateliéru sv. Gabriela v Praze na Smíchově. Unikátní iluminovaný rukopis patří k výjimečným památkám sám o sobě, ale jeho význam vyniká ještě více, uvědomíme-li si jeho roli v jedinečném uměleckém celku, jímž je klášterní kostel. Hotové dvojlisty na pergamenu k příslušným svátkům se používaly již v době jejich vzniku a nikdy nebyly svázány do kodexu. Sestry nepředpokládaly, že by je někdy uzřela veřejnost, a proto umělecky experimentovaly. Monice Bubna-Litic se podařilo získat autorská práva k vydání. Kniha s iluminacemi vyšla v roce 2016 pod názvem Liber evangeliorum / Kniha evangelií (Nadační fond Malakim 2016). Hana Navrátilová a Monica Bubna-Litic mají k vydání připravenou další publikaci s názvem Egypt na Smíchově, kterou by rády v souvislosti s Liber evangeliorum představily. Pokusí se návštěvníkům přiblížit nejen zákony a pravidla beuronského umění, ale i vysvětlit, proč umělkyně a umělci spojení v celoevropské Beuronské škole našli hlavní inspiraci právě v umění Egypta a proč se 2. generace Beuronské školy (asi od 20. let 20. století, zachovaná například v Praze Řepích) liší od předchozí, ačkoli na ni navazovala. (1. generace od šedesátých letech 19. století, interiér klášterního kostela sv. Gabriela).