Poslední publikace
Věstník 2023 / 2 - 3

Nový stavební zákon (tzv. rekodifikace stavebního práva)

20.11.2019: Stanovisko Klubu Za starou Prahu k návrhu nového stavebního zákona: (ke stažení v pdf ZDE)

Klub za starou Prahu se seznámil s návrhem nového stavebního zákona (tzv. Rekodifikace stavebního práva) a vydává k němu následující stanovisko:

 

 

Současný proces stavebního řízení se vyznačuje řadou problematických momentů, jejichž důsledkem je nadměrná byrokratizace i neúměrná délka stavebního řízení. V tomto směru považuje Klub snahu o nápravu současného stavu za logickou a v principu žádoucí. O to větší je však také naše zklamání z předlohy, která je v současné době ve veřejném připomínkovém řízení. Problematický je přitom nejen obsah předpisu, ale i způsob jeho projednávání. K předloženému materiálu má tak Klub Za starou Prahu tyto zásadní připomínky:

 

· Celý proces projednání stavebního zákona probíhá v mimořádně krátkých časových lhůtách a bez adekvátní veřejné diskuse. Námitky oponentů jsou přehlíženy nebo bagatelizovány, což je v případě předpisu, který má vést k dohodě všech zúčastněných, mimořádně alarmující a zejména kontraproduktivní.

 

· Zákon nezpracovává příslušné ministerstvo, ale privátní subjekt, který už v principu nemůže garantovat objektivitu a vyváženost předpisu. Skutečnost, že ministerstvo zadalo takto významný předpis organizaci, jež z titulu své činnosti reprezentuje zájmy soukromých společností včetně těch, které mají být zákonem ve své činnosti na základě veřejného zájmu regulovány, by měla sama o sobě stačit k zastavení celého procesu a jeho procedurální revizi.

 

· Snahou o zjednodušení legislativního procesu povolení staveb se zákon zjevně přiklonil k druhému extrému, který za cenu zkrácení a zjednodušení řízení nedokáže reálně garantovat adekvátní posouzení komplikovanějších návrhů. Tzv. automaticky generované rozhodnutí, které má vést k povolení staveb, k nimž se stavební úřad nestihl vyjádřit, je nejen naprosto nesystémové, ale i mimořádně nebezpečné, neboť k prosazení sporných zásahů může vést pouhá nečinnost příslušného úředníka, čímž zde vzniká mimořádně silný korupční potenciál.

 

· Tzv. pojistka v podobě přezkumu automaticky generovaného rozhodnutí se týká jen otázky jeho zákonnosti. Tady však platí, že rovněž dotčené orgány mají stanovenu krátkou lhůtu pro své vyjádření a v případě nečinnosti se má za to, že se záměrem souhlasí i dotčené orgány. Základním principem nového stavebního zákona je tak řetězec fiktivních aktů, u nichž je založen předpoklad souladu s veřejnými zájmy a je tak fakticky vyloučené, aby za tohoto stavu přezkumné řízení bylo jakoukoli pojistkou.

 

· Zákon zásadně oslabuje možnost naplnění veřejných zájmů na poli památkové péče, neboť stávající závazné odborné stanoviska mění na pouhý názor, jímž není dále stavební úřad nijak vázán. Tato skutečnost je paradoxnější o to, že na poli ochrany přírody je závazné stanovisko nadále zachováno. Navržený posun je až symbolickou marginalizací veřejného zájmu na ochraně památek. Vedle oslabení reálného výkon památkové péče, které je zásadním v rozporu splatnými mezinárodními úmluvami o ochraně kulturního dědictví, by tento princip opět vedl k výraznému zvýšení korupčního potenciálu, který v sobě obdobné centralizované rozhodování evidentně nese.

 

Klub Za starou Prahu bohužel musí konstatovat, že předložené znění nového stavebního zákona výrazně oslabuje možnost naplnění veřejného zájmu na ochraně památek a je tak v rozporu nejen s dosavadní památkovou legislativou, ale i mezinárodními úmluvami, k jejichž dodržování se Česká republika zavázala. Z těchto důvodů je přesvědčen, že je třeba proces projednávání zákona přerušit či zcela zastavit a otevřít skutečnou odbornou diskusi o jeho základních výchozích principech.

Praha, 20. 12. 2019