Otevřený dopis za zachování výdechu metra na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze
Vážený pane náměstku Hřibe,
vážený pane náměstku Hlaváčku,
vážený pane náměstku Pospíšile,
obracíme se na Vás, protože v nás vzrůstá nervozita z osudu autorsky
tvarovaného výdechu na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde tento rok začala
komplexní rekonstrukce celého náměstí.
Dne 1. 8. 2022 pražský umělecký svět obletěla zpráva, že Rada hlavního města
odsouhlasila zachování výdechu – alespoň to tak podávali politici. Předmětné
usnesení č. 1851 uložilo Odboru investičnímu v rámci zakázky „Stavba č. 45568
Obnova náměstí Jiřího z Poděbrad“, úkol mj.
„s vybraným dodavatelem a ve
spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy, navrhnout
možnosti zachování
stávajícího výdechu metra“.
Na náš dotaz, jak byl tento úkol splněn, nám
vedoucí odboru pozemních staveb zaslala stanovisko INV MHMP, které doporučuje
výdech nahradit z důvodu nutnosti žádat o nové povolení v územním a stavebním
řízení. Na základě našich konzultací s experty na stavební právo,
jsme ale
přesvědčeni, že zde Praha coby investor rozsáhlé rekonstrukce může využít
institutu změny stavby před dokončením, který ji Stavební zákon umožňuje.
Dovolujeme si připomenout, že výdech na náměstí
Jiřího z Poděbrad je kvalitní umělecké dílo, které má Praha to štěstí mít ve
svém veřejném prostoru. Jeho koncepce vzešla z výtvarné soutěže vypsané v
souvislosti s výstavbou metra, kterou v konkurenci dalších umělců vyhrál
sochař Petr Šedivý. Demolici výdechu bychom považovali za nešťastný a nevhodný
krok, neboť výdech byl postaven jako součást komplexně promyšleného celku –
tvoří prostorový pandán k fontáně „Sjednocená Evropa“, přičemž oba dva prvky
byly vytvořeny v intencích téže výrazné estetiky, s níž pracuje i prostor
vestibulu metra. Jak kašna s okolím, tak výdech, se dočkaly řady zmínek
v odborných publikacích i na výstavách, kde bývají zařazovány mezi
příklady těch nejzdařilejších uměleckých děl vzniklých v 80. letech
pražském veřejném prostoru a v návaznosti na výstavbu pražského metra.
Rozumíme, že svou roli hraje i fakt, že projekt
revitalizace nám. Jiřího z Poděbrad vzešel ze soutěže v roce 2002, kdy se
umělecká díla vzniklá v 80. letech ještě netěšila tak velkému zájmu ze
strany historiků a historiček umění. Od soutěže nicméně uplynulo více než 20
let, během kterých došlo k posunu uměnovědného diskursu i názorů
veřejnosti. Artefaktům z doby 80. let se začalo dostávat zasloužené
pozornosti a „znovuobjevováno“ je i umění spojené s výstavbou pražského
metra, které se stává něčím na způsob výtvarného fenoménu, jehož „památkový
potenciál“ zdůrazňuje i Národní památkový ústav.
Proto
Vás, coby volené zástupce veřejnosti, kteří mají v gesci kulturu, územní rozvoj
a dopravu, vyzýváme, abyste se zasadili o záchranu tohoto díla, či abyste nás
ujistili, že rekonstrukce náměstí navzdory všem signálům se zachováním výdechu
počítá.
Jsme samozřejmě připraveni se s Vámi sejít i osobně.
S úctou,
Ing. arch. Mgr. Klára Brůhová, Ph.D., historička architektury,
prof. Ing.
arch. Petr Vorlík, Ph.D., architekt a historik,
Ing. arch.
Matěj Michalk Žaloudek, zastupitel MČ Praha 3, architekt,
Klub Za starou Prahu, z.s.,
Petr Zeman,
zastupitel hl. m Prahy,
MgA. Pavel
Karous, Ph.D., sochař a pedagog, autor projektu Vetřelci a volavky,
Epos 257,
výtvarný umělec,
Vladimir 518,
rapper, výtvarník, popularizátor poválečné architektury,
Mgr. Veronika
Vicherková, Ph.D., historička architektury,
Mgr. Veronika
Rollová, Ph.D., historička umění a architektury,
Architektura
489 z.s.,
Mgr. Lukáš Beran, Ph.D., historik architektury,
PhDr. Ladislav
Jackson, Ph.D., historik architektury,
doc. MgA. Jan Šrámek, Ph.D., pedagog a
ilustrátor,
Mgr. Anežka Bartlová, Ph.D., šéfredaktorka
Artalk.info,
Mgr. Lukáš Veverka, kunsthistorik a památkář,
PhDr. Iva Knobloch, historička umění,
Ing. arch., Mgr. Michaela Janečková, Ph.D.,
historička architektury,
Mgr. Irena Lehkoživová, Ph.D., historička
architektury,
PhDr. Anna Pravdová, Ph.D, historička umění a
kurátorka,
MgA. Adam Kovalčík, sochař
v Praze dne 6.
3. 2024