Rodinný fideikomis hrabat Schliků na panstvích Kopidlno a Staré Hrady
Datum: Pondělí 11.05.2026
Čas: 18:00
Místo: Juditina věž
Přednášející: Mgr. et Mgr. Michal Novotný, Ph.D.
Cyklus: Pondělky ve věži
Roku 1672 založil František Arnošt Schlik svým testamentem věčné rodinné svěřenství (fideicommissum familiae perpetuum) nad panstvími Kopidlno a Staré Hrady a věřil, že tímto aktem zajistil lesk rodiny na věky. Při pečlivosti sobě vlastní se snažil myslet na veškeré možné situace a nakladl na své potomstvo značné množství úkolů a podmínek, které musel řádný držitel svěřenství splnit. Jednou z nich byla i povinnost čekatele uzavřít rovnorodý sňatek, opatřená sankcí vyloučení z nástupnictví, tedy ztrátou majetku pro toho, kdo by se oženil mimo svůj stav. V rodě Schliků k takové situaci došlo na sklonku 19. století, když druhorozený František Schlik pojal za manželku ženu měšťanského původu. To se ukázalo zcela fatálním, když o několik let později bez potomka zemřel Ervín Schlik, jeho starší bratr a držitel fideikomisu. V následných soudních řízeních se ukázalo, že soudy pokládají porušení archaické podmínky rovnorodosti za natolik závažné, že v roce 1912 v nástupnictví upřednostnily nároky Schlikových příbuzných ze 17. století - rodu Ungnádů z Weissenwolffu, a to i přes skutečnost, že zůstavitel aktivaci nástupnictví jiných rodů podmiňoval vymřením rodu Schliků. Schlikové se s tímto výsledkem nikdy nesmířili a po vymření rodu Ungnádů z Weissenwolffu v roce 1917 se o návrat do držby fideikomisu, respektive do držby jeho majetkové podstaty (rodinné fideikomisy byly v Československu zrušeny v roce 1924) opakovaně a neúspěšně pokusili v roce 1918, 1926 a 2008.
Podrobnější pohled na právní dějiny jednoho konkrétního zřízení ukazuje, že rodinná svěřenství nelze zjednodušovat na otázky nástupnictví a nedělitelnosti rodových majetků a jejich správy. Zřizování fideikomisů a jejich předávání z čekatele na čekatele představovala především napínavý příběh, do kterého se promítaly ambice jednotlivců, rodinné vztahy nejen samotného rodu, ale i širšího příbuzenstva a proměny politických a společenských poměrů, které se odrážely i v postojích jednotlivých soudů. Všechny tyto faktory pak proměňovaly původně věčný a neměnný institut a deformovaly původní vůli zakladale, která byla vykládána často značně účelově a někdy i v rozporu s jeho původním záměrem, kterým bylo věčně trvající pozvednutí lesku rodu.
Fotogalerie
