Stanovisko k plánovaným úpravám budovy bývalé České spořitelny v Kutné Hoře

Domácí rada Klubu Za starou Prahu byla architekty Michalem a Jiřím Krejčíkovými upozorněna na plánované úpravy objektu bývalé České spořitelny v Kutné Hoře. Nový majitel budovy ( LDM Group) s architekty ( Archilab) připravují přestavbu na bytový dům s dvoupatrovou střešní nástavbou. Z předchozí komunikace jsme vyrozuměli, že zástupci památkové péče s takovouto změnou v těsné blízkosti hranic městské památkové rezervace nebudou souhlasit. Přesto se, dle námi dostupných informací, na studii dále pracuje a původní záměr zůstává nezměněn.  

Snaha proměnit kvalitní kancelářskou budovu na bytový dům se jeví jako politováníhodná myšlenka, a vzhledem k původnímu účelu také jako nejméně vhodná varianta případných úprav. Potřeba zásadních stavebních zásahů, které mají dopad na vnitřní prostorové řešení a úpravu dispozic na bytové jednotky, s sebou přinese i úpravy exteriérů. V současné době jistě není jednoduché pro takto specificky navrženou budovu nalézt odpovídající využití. Budova zjevně vyžaduje kompletní rekonstrukci a ve své aktuální podobě není v současnosti rentabilně provozovatelná. Bylo by ovšem nasnadě celý postup uvážit v souvislosti s její architektonickou hodnotou a památkovým potenciálem.

V kutnohorském centru mnoho příkladů novostaveb po roce 1989 nenajdeme, neřkuli novostaveb kvalitních. Budova bývalé spořitelny je zářným příkladem, že i doba devadesátých let mohla na menším městě umožnit vznik tak velkorysé, a zároveň pokorné architektury pracující s kontextem místa. Architektura tohoto období je v zahraničí již běžně doceňována a tento trend je pomalu rozpoznatelný i u nás. Stavba s třicetiletým odstupem zcela zřejmě ukazuje kvality neofunkcionalismu, kterým špičkoví architekti své doby navazovali na věhlas meziválečných avantgard a světovou proslulost československé architektury. Právě takovéto příklady budov se postupně dostávají na indikační seznamy  památkové ochrany, jejíž podmínky (např. autentičnost, originalita, publikování v odborném tisku…) kutnohorská budova splňuje. Ochrana takto významných staveb by měla ovšem probíhat koncepčně a neměla by být využívána k tendenčnímu prohlašování za památku, která vedou k zbytečným sporům a jsou někdy věci spíše k neprospěchu.

Chystaná přestavba kutnohorské budovy České spořitelny však vyvolává naše znepokojení ještě v dalším ohledu. Z velmi kusých informací, jaké o návrhu této přestavby máme, zřejmě vyplývá, že tato budova má být zvýšena o dvě patra. Hrozí tak nebezpečí, že tak přímo na hranici kutnohorské památkové rezervace vznikne hmota velkého měřítka, jaké se ocitne v závažném rozporu s poměrně drobným měřítkem kutnohorské historické zástavby. Mohlo by se to stát jen několik let poté, co se město Kutná Hora odhodlalo ke chvályhodnému počinu, k demolici výškového domu v Uhelné ulici, který svým velkým měřítkem povážlivě narušoval celé své okolní prostředí včetně památkové rezervace. Nyní se tedy má nástavbou na budově České spořitelny opakovat stejná chyba, jaká kdysi v šedesátých letech 20. století nastala stavbou uvedeného domu? Klub Za starou Prahu zastává názor, že podobné chyby se opakovat nemají, a vyzývá proto město Kutnou Horu, aby připravovanou nástavbu na spořitelní budově nepovolilo.

Proto apelujeme na dotčené strany, aby zvážily svá rozhodnutí a pokusily se najít adekvátní řešení nastalé situace. Z hlediska zachování stávajících hodnot je zejména nutné respektovat nynější objem budovy (výška a silueta), jednotlivé architektonické detaily, včetně barevnosti obou fasád. Dále pak dispozice interiérů, zejména ústředního halového prostoru s galeriemi a schodištěm.

Uvědomujeme si, že řešení nastalé situace není jednoduché a zájmy všech zainteresovaných jsou legitimní. Protože se však jedná o výrazné změny exponované budovy, bylo by vhodné zahájit otevřenou diskuzi, která by mohla přinést kýžený kompromis. Tomu ovšem nenahrává dosavadní nečinnost ze strany vedení města. Na dopis z 19. 7. adresovaný kutnohorskému starostovi nedostal Klub odpověď.

Domácí rada Klubu Za starou Prahu proto žádá, aby ve spolupráci s odborníky bylo nalezeno takové řešení adaptace, která bude respektovat jak nároky na další využití stavby, tak její kulturní a památkové hodnoty.