Stanovisko Klubu Za starou Prahu k projektu výškové budovy Prospect ve Zlíně

Klub Za starou Prahu dostal znepokojivé zprávy o záměru vystavět ve Zlíně mezi Gahurovým prospektem a náměstím Práce šestnáctipodlažní, 58 metrů vysoký výškový dům Prospect. Klub pokládá tento záměr za nepřijatelný a škodlivý pro zlínský urbanismus i architekturu a varuje před jeho uskutečněním.  

       Názor Klubu o škodlivosti Prospectu pro Zlín vychází z následujících faktů. Koncepce hlavních urbanistických a architektonických souborů moderního Zlína, tedy Gahurova prospektu a náměstí Práce, se zakládá na uvážlivém řazení hmot deskových domů za sebou v úzkém kontaktu s krajinou, tak, aby hladina těchto desek sledovala svažitý terén a jeho drobné nepravidelnosti. Náměstí Práce a zvláště Gahurův prospekt takto koncipovali nejvýznamnější zlínští architekti 20. století František Lydie Gahura a Vladimír Karfík a všichni jejich následníci až dosud tuto koncepci respektovali. Díky svým urbanistickým a architektonickým kvalitám se též tento prostor stal jádrem městské památkové zóny Zlín a disponuje tedy památkovou ochranou. Stavba výškového domu mezi náměstím Práce a Gahurovým prospektem se však ocitá v naprostém rozporu s dosavadním utvářením hlavních zlínských architektonických a urbanistických souborů, mění jejich charakter a kazí je.

       Klub Za starou Prahu se přitom nedomnívá, že by se Zlín měl zakonzervovat a že by se v něm neměla uplatňovat soudobá architektura. Naopak, současnou architekturu Zlína Klub sleduje s velkým zájmem a nejméně čtyřikrát ji už odměnil diplomy finalistů v Ceně Klubu Za starou Prahu za novou stavbu v historickém prostředí. Projekt výškové budovy Prospect mezi Gahurovým prospektem a náměstím Práce by však v této soutěži Klubu nemohl uspět, protože své prostředí, dílo architektů Gahury a Karfíka, vůbec nerespektuje, mění jeho charakter a škodí mu. Není přitom nemožné stavět ve Zlíně moderně a zároveň respektovat jeho hodnoty.

     Autor projektu výškové budovy Prospect, architekt Juraj Sonlajtner z pražského ateliéru City Work Architects, uveřejnil na webu archSPACE 22. července 2025 rozhovor, ve kterém se své rozhodnutí změnit a podle Klubu proto i narušit charakter zlínské památkové zóny snaží obhajovat. Výšková hmota jeho budovy podle něho umožní lépe definovat prostor náměstí Práce a lidé si tam pak budou připadat jako na opravdovém náměstí. Klub Za starou Prahu však zastává názor, že tento účinek nová výšková budova nezaručí; že není žádný důvod se domnívat, že když u náměstí Práce postavíme mrakodrap, bude jeho prostor lépe vymezen.

       V uvedeném rozhovoru architekt Sonlajtner dále tvrdí, že budova Prospectu vnese do rozvoje města Zlína novou dynamiku, která je dnes podle jeho slov příliš zakonzervovaná. Ani v tomto případě neexistuje podle názoru Klubu žádný důkaz, že by právě výstavba výškových budov byla pro naše města zárukou příznivého rozvoje. Naopak lze očekávat, že světová kulturní veřejnost přijme stavbu nové výškové budovy na památkově chráněném území s pohoršením a že městu Zlínu tak Prospect přinese velkou mezinárodní ostudu.  

      Klub Za starou Prahu zde musí připomenout fakt, že moderní Zlín už dlouho tvoří nepominutelnou součást dějin světové architektury 20. století. Objevuje se v knihách o této architektuře, pořádají se o něm mezinárodní konference, zajíždějí se do něj podívat významní architekti a významní historici moderní architektury z celého světa. Informace o baťovském Zlíně najdeme v knize holandského historika moderní architektury Hanse Ibelingse European Architecture Since 1890 (Amsterdam 2011), stejně jako v obsáhlé monografii nedávno zesnulého Francouze Jeana-Louise Cohena The Future of Architecture Since 1889: A Worldwide History (London-New York 2012). Patrně nejvýznamnější z těchto osobností, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku Kenneth Frampton, autor světoznámé a mnohokrát už vydané knihy Moderní architektura: Kritické dějiny (česky vyšlo 2004 a 2022), navštívil Zlín v prosinci 1995 a poskytl pak časopisu Prostor Zlín (1996, č. 1, s. 12–13) rozhovor, ve kterém nejen zlínskou architekturu vysoce ocenil, ale varoval také před tím, aby se v jeho nejhodnotnějších prostorech stavěly nové výškové stavby, protože by se tak poškodila krajina města. V závěru rozhovoru Frampton řekl:

       „ Všechny ty staré baťovské čtvrti neznám, ale zdá se mi, že některé z nich jsou mimořádně krásné. Nejen kvůli stavbám, ale kvůli krajině a vztahu mezi ní a stavbami. Takže necháte-li architekty stavět jiné stavby, vyšší, pravděpodobně krajinu zničíte. Já věřím, že mezi krajinou a stavbami existuje velmi speciální vztah. A jestliže začnete stavět nové veliké budovy, zničíte tím krajinné vztahy. (…) Myslím proto, že když ztratíte krajinu, ztratíte tím vše.“

      Klub Za starou Prahu se domnívá, že toto Framptonovo varování se musí brát vážně a že stavbě výškové budovy Prospect mezi Gahurovým prospektem a náměstím Práce se proto musí zabránit.

Doc. Richard Biegel, Ph.D.,                                                Prof. Dr. Rostislav Švácha, CSc.,

předseda Klubu Za starou Prahu                                       místopředseda